Židle s plně automatickým nastavením

 

Židle s plně automatickým nastavením - aneb odklon od ergonomie k designu

V poslední době se setkáváme s dotazy a poptávkami na židle s tzv. automatickými synchronními mechanikami (nejčastěji označovanými zkratkou ,,AT“), které se stále hojněji objevují v nabídkách výrobců. Oč se vlastně jedná?

 

Mechanika AT představuje uživatelsky nejkomfortnější řešení z pohledu nastavení synchronního pohybu židle. Mechanismus si sedícího ,,zváží“ a sám automaticky nastaví vhodnou sílu přítlaku opěradla.

Na první pohled se tedy může zdát, že pracovní židle vybavená automatickou synchronní mechanikou představuje uživatelsky dokonale komfortní řešení. Není potřeba nic nastavovat - židle vše potřebné zařídí sama.

 

V čem je tedy problém?
Bohužel systém AT mechanik pracuje pouze s hmotností uživatele. Nebere v potaz tělesné proporce sedícího a případná korekce nevhodného nastavení není obvykle možná.

 

 

 

Pokusím se popsat příklad chybného vyhodnocení hmotnosti sedícího a následně nevhodného nastavení židle.

 

Představte si dvě osoby:
Muž, hmotnost 75 kg, výška 180 cm, kratší štíhlé nohy, dlouhý ,,vypracovaný“ trup
Žena, hmotnost 75 kg, výška 170 cm, dlouhé nohy, mohutné boky, krátký a štíhlý trup

(vytvořit obrázek)

Zatímco v prvním případě je podstatná část hmotnosti muže umístěna v jeho horní části trupu, u ženy je tomu naopak - tedy od pasu dolů.

Mužův vyšší trup navíc vytváří na opěrák větší ,,páku“.

Přestože oba uživatelé váží shodně 75 kg, mechanismus AT pravděpodobně v případě muže nastaví nedostatečný odpor zad. Jinými slovy, opěrák židle nebude pánovi poskytovat dostatečnou oporu jeho zádům. U ženy bude automaticky nastavený odpor zad naopak příliš velký - tj. bude jí neustále tlačit k pracovnímu stolu.

V obou případech tak bude obtížné sedět dynamicky, a tedy i zdravěji.

 

Pokud tak skutečně AT mechaniky fungují, proč se nabízejí? 

Částečně za to může rostoucí lenost spotřebitelů.

 

Bohužel primárně však jde o tendenční záležitost, která souvisí se stále silnější pozicí architektů v procesu rozhodování při zařizování interiérů budov.

Architekti vycházejí vstříc poptávce po stále jednodušším designu. A krásné věci se navíc skvěle hodí do portfolia dokončených projektů, které zpětně napomáhá získat další zakázky.

Z tohoto úhlu pohledu je jakákoliv páčka trčící z mechaniky běžné ergonomické židle neskutečně děsí.

 

Abychom ale nekřivdili jen architektům - dalším důvodem, proč si mechaniky AT nacházejí stále větší podíl na trhu, je rostoucí lenost uživatelů.

Mnoho zákazníků si žádá univerzální instantní řešení. Hlavně moc nad ničím nepřemýšlet.

A výrobci židlí? Inu snahou každého výrobce je prodávat co nejvíce židlí. Poptávka je - tak proč stát stranou. Mnozí výrobci přitom sami přiznávají, že židle s AT jsou z pohledu optimální ergonomie v zásadě nesmysl.

Pro co nejzdravější sezení je klíčové dokázat si nejen vybrat správnou židli, ale především ji také dokázat správně nastavit. Pokud necháme, aby jeden z klíčových parametrů pro správné dynamické sezení - tedy optimální přítlak opěráku na záda za nás nastavil (obvykle nesprávně) automat, potom dobrovolně rezignujeme na své vlastní zdraví.

 

A je tu příběh...
Jednou mě moje kamarádka pracující v nejmenovaném architektonickém studiu v Brně požádala, zda bych jim nepomohl s výběrem nových židlí, protože situace, kdy si většina lidí stěžovala na bolesti zad, se stala neudržitelnou.

Důraz kladený především na vizuální formu byl zřejmý ihned po vstupu do jediné převeliké open space kanceláře. Všichni přítomní se krčili u krásných, ale naprosto nevhodných stolů (výška sotva 70 cm). Přitom seděli na vkusných designových židlích s absolutně nulovou ergonomickou hodnotou. Zkrátka - židle vhodné tak do dětského pokojíku pro občasné vypracování domácího úkolu. A zadání majitele? Aby to vypadalo tak nějak stejně, ale aby z toho nikoho nebolela záda.

Bohužel majitel nechtěl ani slyšet o nějaké nastavitelné židli - nabouralo by to celkový koncept designové kanceláře. Forma převládla nad užitkem. Že mají častou absenci pracovníků a nezvykle vysokou fluktuaci? Nevadí, zato mají jedno z nejhezčích studií v Brně...

Zajímavá je naproti tomu moje zcela odlišná zkušenost se softwarovými firmami. I zde dbají na příjemné prostředí, existenci relaxačních zón apod. Pro pracovníky ale obvykle vyžadují kvalitní pracovní nástroje - a židle k nim patří mnohem více, než si je mnoho lidí ochotno připustit.

 

Závěr?
Některé typy AT mechanik mají ještě možnost jemné korekce nastavení. Pokud tedy uvažujete o nákupu židle s automatickou mechanikou, volte právě tyto.

Osobně nedoporučujeme nákup židlí s automatickými mechanismy, aniž by si je uživatel osobně vyzkoušel. Klasická konstrukce synchronní mechaniky s manuálním nastavením síly protiváhy umožňuje přesné nastavení židle a pokud se tak stane, poskytuje židle výrazně lepší komfort sezení, ergonomii apod.


Přidat komentář


Kategorie

Poslední články

  • 27. 7. 2018 19:54:13

    Dětské rostoucí židle FUXO a ACTIKID. Poznáte rozdíl ?

    Velmi často se nás ptáte, jaký je rozdíl mezi rostoucí židlí Fuxo a Actikid A2. Na obrázcích vypadají téměř stejně. Jen ten cenový rozdíl bezmála 2 000 Kč mezi Actikidem a Fuxem je příliš vysoký. Čím

  • 27. 7. 2018 18:09:59

    Jak vybrat dětský stůl

    Vybrat stůl pro dítě může být oříšek. Je lepší klasický stůl bez nastavení výšky, nebo rostoucí stůl? A co tak rovnou elektricky nastavitelný stůl? Každé řešení má své klady i zápory.

  • 27. 7. 2018 16:55:44

    Jak vybrat dětskou židli

    Mnozí z Vás si jistě vzpomenou na své vlastní dětství, kdy jste školní úkoly psali na obyčejné jídelní židli v kuchyni, zatímco maminka připravovala večeři. Od těch dob se mnoho věcí změnilo a těžko s

Tagy